česky    slovensky    anglicky

Projektové setkání ve  Žiaru nad Hronom 

V rámci projektu ACES vyrazilo dne 4. 4. 2016 10 studentů 2. ročníku na Slovensko. Čekal nás opravdu nabitý program - návštěva Bratislavy a Bánské Štiavnice, veletrh fiktivních firem ve Žiaru nad Hronom, společná práce na projektu, sdílení zážitků a zkušeností. K tomu všemu nám přálo i počasí, a tak nám sluníčko dobíjelo baterky. Skvělý týden!

Slovensko

V pondělí 4. 4. 2016 jsme vyrazili na dlouhou cestu žlutým autobusem. Když jsme konečně v odpoledních hodinách dorazili na místo určení do Žiaru nad Hronom, už tam na nás čekali naši slovenští přátelé s otevřenou náručí. Přivítali jsme se a rozjeli se na další cestu, tentokrát do jejich domovů, kde se nám všem moc líbilo. Hned první večer v cizí rodině byl moc příjemný, po krátkém přivítání a vybalení jsme se sešli s ostatními, kteří bydleli v našem okolí, a šli jsme na prohlídku známého slovenského městečka, v kterém většina z nás bydlela, – Kremnice, kde se nachází nejslavnější slovenská mincovna.

V úterý 5. 4. 2016 jsme se v ranních hodinách sešli v Žiaru a vydali jsme se vlakem do Bratislavy. Viděli jsme prezidentský palác, kde prezident právě přijímal velvyslance z afrických zemí. Poté jsme prošli staré město, kde jsme viděli např. Michalskou bránu nebo Národní divadlo. Následovala procházka podél Dunaje a krátký rozchod na nákupy a na oběd. Po obědě jsme se znovu všichni sešli a vydali se zpět na vlakové nádraží. Po příjezdu do Žiaru jsme jeli do vesnic, kde jsme bydleli a trávili čas se svými slovenskými přáteli.

Ve středu 6. 4. 2016 jsme se jako každý den sešli na autobusovém nádraží, odkud jsme podnikli cestu do nedalekého města Banská Štiavnica. Po vystoupení z autobusu jsme se všichni společně vydali na nedalekou barokní banskoštiavnickou Kalvárii s historickou lipovou alejí. Když jsme zdolali velký kopec, pokochali se krásou okolního města a přírody, vydali jsme zpátky do města. Zde jsme navštívili botanickou zahradu, kde se nacházely sekvoje mamutí, které pocházejí ze Severní Ameriky. Dále jsme navštívili náměstí Sv. Trojice s morovým sloupem a nedaleký Starý zámek. Naše pouť po městě skončila společným obědem a návratem do Žiaru. Po příjezdu jsme poseděli v nedaleké restauraci a na večer jsme každý odjeli svým směrem domů.

Ve čtvrtek 7. 4. 2016 jsme se zúčastnili veletrhu fiktivních firem pořádaného partnerskou a zároveň naší hostitelskou školou Obchodní akademií ze Žiaru nad Hronom. Veletrh byl opravdu pestrý zaměřením firem, mohli jsme si tam fiktivně koupit menší věci, jako jsou čaje, ale i věci větší, jako například auto nebo zájezd na dovolenou. Tento veletrh se konal ve žiarském městském kulturním středisku a bylo to opravdu velkolepé, jeho úvod započal několika vystoupeními různých tanečních a pěveckých souborů, a dokonce tam vystoupil člen první slovenské superstar Robo Mikla Poté řekl i pár slov známý podnikatel a paní ředitelka pak uvedla veletrh do pochodu. Bylo to opravdu velkolepé, dokonce tam svoji firmu měli i neslyšící žáci. Fiktivně jsme nakupovali až do 13:00 hod., poté bylo vyhodnocení všech firem v různých disciplínách. Po vyhodnocení jsme si dali malé občerstvení a měli jsme pár hodin rozchod na nákupy a zábavu s našimi slovenskými přáteli. V 17:00 hod. započala poslední společná večeře, kde jsme si všichni řekli naše dojmy, snědli večeři a vyfotili poslední společnou fotku. Po večeři byl opět rozchod s tím, že někteří kvůli autobusům jeli domů, ale my ostatní jsme se šli bavit do místního klubu, kde jsme si zahráli kulečník a fotbálek, po únavném dni jsme se všichni okolo desáté vydali do našich hostitelských domovů a po zabalení kufrů jsme se s radostí zachumlali do peřin.

 
V pátek 8. 4. 2016 jsme jako každý den museli vstávat docela brzy, abychom stihli ranní autobus. Po dobalování drobností nás čekalo smutné loučení s rodinami. Poté jsme z naší zapadlé vesničky museli poněkud brzy vyrazit na místo domluveného odjezdu do Prahy, to poněkud brzy znamená o 2 hodiny dříve z důvodu špatného autobusového spojení, a tak jsme si po příjezdu šli sednout do blízké kavárny, která jako jedna z mála byla otevřená dříve než v 9 hodin. Zde jsme si povídali a smáli se při focení. Asi v 9:30 hodin nastalo poslední loučení, vyzvedl nás autobus, naložili jsme naše zavazadla a vydali se na sedmihodinovou cestu do Prahy. Cesta byla dlouhá, ale alespoň utíkala, užili jsme si totiž spoustu legrace při vyprávění různých historek. Po příjezdu do Prahy na autobusové nádraží na Florenci jsme se všichni rozloučili a vydali se k našim domovům, kde už na nás čekaly naše rodiny, celé žhavé na naše úžasné zážitky. Za sebe musím říci, že i když naše návštěva rychle utekla, byl to skvělý „týden“ a už se moc těším, až se s rodinou ze Slovenska znovu uvidím.

Marie Smrčková; Kateřina Šípová; Petra Štěpánková a Aneta Matějková – 2. A, B